PICHA

Náhodou jsem před pár dny objevil blog mému srdci velmi blízký - Argumentics. Je věnovaný teorii argumentace a částečně i rétorice, je psán lehkou rukou, obsahuje cenné poznámky, čteme stejné autory a blog má minimalistický design. Rozhodně ho budu natěšeně sledovat a přidávám ho s chutí do svého Eintopfu.  Při čtení Argumentics jsem narazil na post věnovaný možná nejzásadnějšímu filmu eristiky a neformální logiky (necháme-li stranou tento skeč). Děkujeme, že kouříte strhujícím způsobem zobrazuje úskoky a manipulativní techniky, kterými mluvčí ovlivňuje publikum. Oblíbená je v tomto směru úvodní pasáž filmu, která pomocí skvělých zkratek představuje hrdinu, jeho étos i jeho práci.

Topolánek je politický slon v porcelánu. Někdy to může být sympatické, někdy jeho buranství může působit osvěživě, jindy se člověk diví, jak někdo takový mohl vést zemi. Nově způsobil Topolánek rozruch, když se neformálně vyjadřoval k homosexuálům, neboť to je teď holt asi velmi teplé téma. Na Topolánkovu adresu se sneslo mnoho kritických reakcí - prý je to homofob, antisemita a primitiv - já se zde pokusím obhájit názor, že obvinění z homofobie či antisemitismu je na základě onoho neformálního rozhovoru pro gay časopis neadekvátní. To, že je Topolánek primitiv, ovšem zpochybnit nelze. Budu vycházet z této publikované pasáže, pro přehlednost jsem otázky očísloval.

Věnuje-li se filozof s ujasněnou orientací zahomosexuálovaným Českým drahám, dříve či později sklouzne jeho mysl k trolley problému. Vláčky jako vláčky, no ne? Vozík problem je jeden z nejslavnějších a nejznámějších myšlenkových experimentů vůbec; je míněn jako zátěžový test našich morálních přesvědčení. Tento experiment je prezentován jako dilema: představte si, že se vlak nekontrolovaně řítí na skupinu čtyř osob - můžete přehodit výhybku a vlak přesměrovat na vedlejší kolej, kde je jeden člověk. Uděláte to, přehodíte výhybku? Zabráníte jisté smrti čtyř lidí tím, že obětujete jednoho člověka? A pokud ano, jak se rozhodnete při různých variacích téhož dilematu, např. kdybyste museli obětovat tlusťocha, zločince, dítě, živočišný druh ... ? Koneckonců, pusťte si instruktážní video:

Jaromír Dušek je hodně hloupý a hodně bad-ass, což je prima, protože takoví lidé jsou skutečným požehnáním pro argumentační analýzu. V rozhovoru pro Lidové noviny si pustil svá odborářská ústa na špacír a rozvířil vody politicky korektních projevů jedním pořádným homofobním šplouchem. O jeho promluvě toho bylo už napsáno dost; já bych mu tady chtěl jen poděkovat za to, že u nás konečně někdo veřejně a dostatečně razantně provedl negativní argumentaci k osobě, a my tak máme pěkný příklad paralogismu pro potřeby výuky kritického myšlení. Duškovu vyjádření se zde budu věnovat jen stručně, a to na základě tohoto fragmentu rozhovoru:

Jakýsi spisovatel Harris takto komentuje podle časopisu Týden 7/2010 fakt, že Roman Polansky je v domácím vězení a nemůže na premiéru svého nového filmu: "Je to Polanského film a pustit ho bez něj je jako ukázat Hamleta bez dánského prince." Analogie se nepovedla hned ve dvou směrech.