PICHA

V dnešním Týdnu obhajuje primas Dominik Duka celibát, věřící sociolog Jan Spousta předkládá důvody proti celibátu. Texty si lze stáhnout zde (pdf). Jejich polemiku zde budu nejprve modelovat a poté i krátce komentovat. Není to nic dvakrát zajímavého, jen jsem si chtěl vyzkoušet tenhle bazmek - a řeknu vám rovnou, že to není nic moc a že pořád ještě hledám dobrý nástroj na mapování argumentace.

Jak oslavit Velikonoce, jejichž smyslem není nic jiného než petrifikace genderové disbalance a rituální sublimace samčí agresivity? Pohádkou. Jak šlo vejce na vandr je pro dnešní den příběh vhodný nejen povahou svého hlavního hrdiny, nýbrž i tím, že vejce an sich včera o sobě prohlásilo, že je king. Tudíž mějte prosím při četbě pohádky na paměti, že sledujete vizi toho, co se stane s touto zemí, pokud budete volit socdem. Pohádku Jak šlo vejce na vandr jsem našel ve dvou variantách, o jejichž dílčí srovnávací analýzu se teď pokusím. Postavím vedle sebe bad-ass variantu unsere frau Boženy Němcové (v1, obrázky níže, klikněte pro zvětšení) a wussy verzi Františka Hrubína (v2, pdf).

Dnešní Massive Error je prodchnut velikonoční atmosférou, Filip Tvrdý píše o znásilňování, celibátu, zneužívání. V postu věnovaném webu stopznasilneni.cz předkládá zajímavý argument: "V rámci propagace rovnosti pohlaví je jaksi zamlčeno, že obětí znásilnění jsou v naprosté většině ženy a pachatelem znásilnění jsou vždy muži - zdůrazňuji "vždy", protože počet znásilňujících žen je na úrovni statistické chyby." Jde o argumentační schéma, se kterým jsem se ještě nesetkal a které mi přijde okouzlující. Jde o využití statistického zobecnění jako podpory pro univerzální zobecnění, argument má následující podobu:

Náhodou jsem před pár dny objevil blog mému srdci velmi blízký - Argumentics. Je věnovaný teorii argumentace a částečně i rétorice, je psán lehkou rukou, obsahuje cenné poznámky, čteme stejné autory a blog má minimalistický design. Rozhodně ho budu natěšeně sledovat a přidávám ho s chutí do svého Eintopfu.  Při čtení Argumentics jsem narazil na post věnovaný možná nejzásadnějšímu filmu eristiky a neformální logiky (necháme-li stranou tento skeč). Děkujeme, že kouříte strhujícím způsobem zobrazuje úskoky a manipulativní techniky, kterými mluvčí ovlivňuje publikum. Oblíbená je v tomto směru úvodní pasáž filmu, která pomocí skvělých zkratek představuje hrdinu, jeho étos i jeho práci.

Topolánek je politický slon v porcelánu. Někdy to může být sympatické, někdy jeho buranství může působit osvěživě, jindy se člověk diví, jak někdo takový mohl vést zemi. Nově způsobil Topolánek rozruch, když se neformálně vyjadřoval k homosexuálům, neboť to je teď holt asi velmi teplé téma. Na Topolánkovu adresu se sneslo mnoho kritických reakcí - prý je to homofob, antisemita a primitiv - já se zde pokusím obhájit názor, že obvinění z homofobie či antisemitismu je na základě onoho neformálního rozhovoru pro gay časopis neadekvátní. To, že je Topolánek primitiv, ovšem zpochybnit nelze. Budu vycházet z této publikované pasáže, pro přehlednost jsem otázky očísloval.

Věnuje-li se filozof s ujasněnou orientací zahomosexuálovaným Českým drahám, dříve či později sklouzne jeho mysl k trolley problému. Vláčky jako vláčky, no ne? Vozík problem je jeden z nejslavnějších a nejznámějších myšlenkových experimentů vůbec; je míněn jako zátěžový test našich morálních přesvědčení. Tento experiment je prezentován jako dilema: představte si, že se vlak nekontrolovaně řítí na skupinu čtyř osob - můžete přehodit výhybku a vlak přesměrovat na vedlejší kolej, kde je jeden člověk. Uděláte to, přehodíte výhybku? Zabráníte jisté smrti čtyř lidí tím, že obětujete jednoho člověka? A pokud ano, jak se rozhodnete při různých variacích téhož dilematu, např. kdybyste museli obětovat tlusťocha, zločince, dítě, živočišný druh ... ? Koneckonců, pusťte si instruktážní video: